Jsem Chiyo Mizuki nebo Uchiha Mizuki /2/

4. července 2013 v 18:49 | Lucy ^^ |  Jsem Chiyo Mizuki nebo Uchiha Mizuki
,,Já jsem Chi...Uchiha Mizuki, ráda tě poznávám Sakuro-sama."řekla a uklonila se.
,,Ale já tě zase tak moc ráda nepoznávám a neříkej mi Sakuro-sama, jestli mi chceš říkat s nějakou příponou tak jedině Sakuro-chan."
,,Dobře a promiňte mi Sakuro-chan, moc se omlouvám!"a udělala několik úklon za sebou, ale to už ji Itachi táhl ke dveřím, aby jí vůbec stihli nějaké ty věci pořídit.
šli asi tak 10 minut a dorazili do obchodní čtvrti a Itachi řekl:,,Jdeme nakupovat." a už tahá Mizuki po obchodech.


Mezitím v domě Uchihů
,,Sakuro nemůžeš se k mojí sestře takhle chovat k mojí sestře!"řekl Sasuke a supěl jako sopka.
,,Ale Sasíku, já ji nemám ráda a je navíc divná tím svým ukláněním a podobně."
,,To jo, ale ona byla takhle vychovaná."řekl Sasuke
,,No a co, ale jestli Sasí chceš aby zapadla, tak se musí jinak oblékat a taky se jinak chovat, jinak promiň, nezapadne a každý si z ní bude dělat jen srandu."řekla ještě se tomu chichotala, ale to už jí Sasuke strkal ke dveřím. Když jí konečně dostal z domu, tak šel dělat večeři, protože byl na řadě.
,,Mizuki už to máme všechno?"zeptal se Itachi a udělal roztomilí kukuč, aby se na něj Mizuki usmála a taky se mu to povedlo. Mizuki se usmála a kývla hlavou že ano.
,,Tak to se můžeme vydat domů ne?, Sasuke by už měl mít hotovou večeři."
,,Hai, Itachi-kun."
,,Já mam takový hlad."řekl Itachi před jejich domem, když ucítil tu krásnou vůni. A hrnul se dovnitř.
,,Itachi prosím dej mi taška já si je zatím vybalím, a ty se Sasukem pusťte do jídla, aby vám to nevystydlo."Mizuki si vezme tašky a jde nahoru do svého pokoj vybalovat věci.
Mezitím dole
,,Itachi musíme s Mizuki něco udělat, naučit jí nějakým normálním způsobům."řekl Sasuke docela vážně
,,Já vím bráško a proto mám taky tohle" a podal Sasukemu leták, který našel ve schránce. ,,Podle mě je to něco jako tábor na převýchovu do moderního(našeho) světa."a
,,Dobře, tak jí tam na měsíc pošleme."
,,Mizuki já a Itachi tě posíláme na tábor. Budeš tam jen měsíc a pak se vrátíš."
Po měsíci
,,Bráškové jsem doma" zakřičela do tichého domu v 8 ráno, kdy ještě všichni spali.
,,Rád tě vidím, moc rád tě vidím!" řekl Itachi, který jí hned spěchal přivítat a také si pomyslel že se do ní ještě více zamiloval než předtím.
,,Rád Tě vidím ségra."řekl to Sasuke a hned se otočil na schodech a šel zase spát.
,,Chceš s něčím pomoct Mizuki?"zeptal se Itachi a už se jí sápal po kufru.
,,Díky bráško, jsi moc hodný"řekla Mizuki a věnovala mu sladký úsměv. Když byli sami u Mizuki v pokoji, tak se Itachi odhodlal a když seděla Mizuki na posteli, tak se na ni vrhl a začal jí líbat. Mizuki to překvapilo, ale neodstrčila ho pryč od sebe. Jen se v ní něco hnulo a ona se rozbrečela. Itachi jí slzy utřel a pohladil jí po vlasech a pošeptal jí: ,,Nevím co ti kdo v minulosti udělal, ale teď se už rozhodně nemusíš bát, já jsem tu s tebou." Mizuki jen přikývla a dala mu usu na tvář.
,,Mizuki nechtěla by jsi semnou chodit?"zeptal se jí z ničeho nic Itachi a on mu s radostí v očích řekla: ,,Ano a moc ráda Itachi." a usmála se na něj a pak běžela dělat snídani.
Mizuki udělala k snídani palačinky s javorovým sirupem, a jejich vůně vyhnala Sasukeho z postele už v 9:15... na něho je to prý stávání se slepicemi, ale chuť na palačinky byla větší než lenost.
,,Ségra víš, že jsi mi tady moc chyběla." řekl Sasuke a už se cpal palačinkami.
,,Díky zlatíčko bylo to moc dobré"řekl Itachi Mizuki a ta se na něj vděčně usmála, ale Sasuke se při slovu zlatíčko málem udusil palačinkami.
,,Vy dva jste se dali dohromady?" zeptal se Sasuke když ze sebe vykašlal polovinu jídla co měl v puse a Itachi kývl že ano. Sasuke se chtěl na něco zeptat, ale to už na dveře někdo klepal a Itachi šel otevřít. Když se vrátil, tak si přečetl psaní, že se má spolu s Mizuki dostavit ihned k Tsunade-sama.
Po 10 minutách
,,Jsme tady Tsunade-sama."řekl Itachi a vešel spolu s Mizuki. Ale Mizuki se při pohledu do křesla zarazila.
,,Jsem ráda, že jste tady tak rychle a toto je pak Chiyoma, Mizuki adoptivní otec."(tak jsem se nemýlila pomyslela si Mizuki)
,,Co mi chceš po také době, já jsem se od vás odtrhla a začala konečně normálně žít. A teď se tady objevíš ty a všechno mi chceš zase zničit?!" toto řekla Mizuki a hrnuly se jí do očí slzy.
,,Ale dceruško, jak to semnou mluvíš, to nevíš, že se máš přede mnou nejdříve uklonit, než semnou začneš vůbec mluvit, to tě tady učí tedy pěkné věci. Ihned se sbalíš a půjdeš semnou domů!"
,,Ne, já už s tebou nikdy nikam nepůjdu, po tom co jsi mi provedl."řekla a to už se jí hrnuly z očí slzy.
Pan Chiyoma jí chtěl uhodit, ale jeho ruku chytil Itachi a řekl:,, Takhle se k mé dívce chovat nebudete, je vám to jasné? Sice nevím co jste Mizuki udělal, ale jestli s vámi jít nechce tak nepůjde!" a výhružně se na něj podíval a Mizuki se krčila za Itachim a už na hlas brečela.
,,Co si to ke mě dovoluješ?"řekl pan Chiyoma a chtěl ještě něco říci, ale to už ho Itachi postil a šel utěšovat třesoucí se Mizuki, ale ta jak byla v šoku, tak se mezitím už schoulila do klubíčka a celá se třásla.
,,Mizuki, neboj se já jsem tu s tebou, víš že tě nikdy neopustím."toto říkal Itachi několikrát za sebou a hladil Mizuki po vlasech, ale vůbec to nepomáhalo. V jednu chvíli pak pan Chiyoma vyndal bič a švihnul s ním a Mizuki se rozbrečela ještě víc. To už Itachiho dopálilo a vzal Mizuki do náruče a nesl jí domů. Když přišli domů tak se Sasuke hned ptal co se Mizuki stalo, ale Itachi na něj kývl, že mu to poví potom. A nese Mizuki do jejího pokoje. Položí jí do postele a přikryje jí, když chce odejít tak ho Mizuki chytne za ruku a řekne:,,Itachi prosím zůstaň tu semnou".

,,Dobře, už se neboj, já jsem tu s tebou a vždycky budu!"řekl a přilehl si k ní na postel, dal si jednu ruku k ní na bok a druhou si podepřel hlavu.Mizuki se na něj šťastně usmála.Itachi jí dal pusu na čelo a řekl:,,Jdu spát, pak pude líp." Mizuki se na něj usmála a usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama